Výsledky hlavní činnosti 2010
Výsledky dosažené při řešení projektů, grantů a výzkumného záměru jsou prezentovány formou odborných publikací, patentů či průmyslových vzorů, prezentací na seminářích a konferencích.

Nejvýznamnější výsledky dosažené v r. 2010
autoři z jiných organizací jsou označeni hvězdičkou *

Laboratorní experimentální prototyp pro přípravu nanovláken a nanočástic.
Byl sestrojen první jednoválcový model pro produkci odstředivou silou. Dále byl sestaven experimentální model pro beztryskové elektrostatické zvlákňování z ploché elektrody. Byly úspěšně zvlákněny matrice agaru a želatiny (nesíťované, enzymově či radiačně síťované), PVA (nesíťovaného i radiačně síťovaného) a deriváty celulózy (např. CMC) ve směsi s PVA. Průměr připravovaných vláken je v rozmezí desítek až stovek nanometrů.

Postup přípravy bioaktivních složek z vaječného bílku.
Byl vypracován postup přípravy:
ovomucinu, který může být použit jako potravinářské aditivum pro zlepšení šlehatelnosti,
ovalbuminu, který má široké uplatnění v potravinářství,
avidinu, jako významného inhibitoru proteas a transferinu pro využití k fortifikaci potravin železem.

Souprava na detekci alergenu sóji.
Byl sestaven a optimalizován sendvičový systém ELISA s jednou specifickou protilátkou na pevné fázi a s druhou specifickou protilátkou konjugovanou s křenovou peroxidázou. Systém je velmi citlivý (citlivost cca 0.5 ppm) a umožňuje stanovení bez ředění vzorku až do hodnoty 100 mg/kg. S tímto systémem bylo dosaženo i velmi dobrých výsledků v externím systému kontroly kvality FAPAS. Nevýhodou tohoto sendvičového systému je však skutečnost, že detekovatelnost sóje se výrazně snižuje jejím tepelným či hydrolytickým zpracováním.

Teplotní historie potravin v distribučním řetězci.
V rámci studia teplotní historie potravin v distribučním řetězci byla za pomoci paměťových teplotních čidel proměřena teplotní historie u 109 vzorků sýra Hermelín v době od nákupu až po domácí konzumaci. Z naměřených dat byly poté vytvořeny distribuční funkce teplot a časů pro jednotlivé úseky distribučního řetězce. Teplota a doby v prvních dvou částech řetězce (rozvoz od výrobce do obchodu, pobyt v chladicí obchodní vitríně) byly převzaty z literatury. Byl zvolen kmen L. monocytogenes NCTC 5348, pro který jsou v literatuře dostupná růstová data. Dále bylo měřeno pH a aktivita vody během skladování sýra. Z těchto dat pak bylo vypočteno pomocí software @risk metodou Monte Carlo rozložení četnosti nárůstu mikroorganizmu na konci distribučního řetězce. Z výroby má vzorek max. koncentraci 0 KTJ/25g, což byla vstupní koncentrace v modelu. Dále se prováděly intervenční zásahy v podobě změny teploty při skladování v chladničce a během nákupu a transportu sýra a byl tak sledován vliv na růst mikroorganizmu. Prokázalo se, že lze využít statistického přístupu k zjišťování limitních koncentrací při růstu patogenních mikroorganizmů v potravinách. Aplikace této metody na skutečné potravině pomohla kvantifikovat vliv intervenčních zásahů v podobě změny teplot na růst L. Monocytogenes.

Erban V., Eichlerová E., Průchová J., Strohalm J., Gabrovská D., Houška M. (2010): Vliv ošetření ovocno-zeleninových šťáv vysokým tlakem na mikrobiologickou kvalitu během skladování. Úroda 12, 2010, vědecká příloha 629-632, ISSN 0139-6013.
Cílem práce bylo vyhodnocení vlivu vysokého tlaku (410 MPa/15 minut) použitého při ošetření ovocno-zeleninových šťáv na mikrobiologické změny (počty CPM, kvasinek a plísní) probíhající během skladování šťáv uvedených v Gabrovská a spol. Nové druhy ovocno-zeleninových šťáv. Z výsledků experimentu vyplývá, že ošetření čerstvých šťáv vysokým tlakem má příznivý vliv na mikrobiologickou kvalitu během skladování. Ukazatelé CPM, kvasinky a plísně vyhovovaly požadavkům normy ČSN 569609 po dobu skladování 4,5 měsíce při teplotě 5 °C.

Gabrovská D., Ouhrabková J., Rysová J., Laknerová I., Fiedlerová V., Holasová M., Winterová R., Novotná P., Průchová J., Strohalm J., Landfeld A., Němečková I.*, Kejmarová M.*, Roubal P.*, Loučková K.* (2010): Nové druhy ovocno-zeleninových šťáv. Úroda 12, 2010, vědecká příloha 633-636, ISSN 0139-6013.
Cílem práce bylo navrhnout nové směsné ovocno-zeleninové šťávy s méně často používanými druhy zeleniny jako jsou např. zelí, celer a pastinák a nabídnout spotřebitelům nové chuťově a nutričně zajímavé výrobky. Laboratorně vyrobené šťávy byly senzoricky hodnoceny a byly u nich stanoveny základní složení, obsah celkových polyfenolů a kyseliny askorbové a antioxidační aktivita.

Gabrovská D., Vavreinová S. (2010): Funkční potraviny, Potraviny - součást zdravého životního stylu. Interní medicína 12, 70-75, editor doc. MUDr. P. Kohout, Ph.D., vydavatel Solen, s.r.o., ISBN 978-80-87327-39-5.
Příspěvek shrnuje současné znalosti o funkčních potravinách z hlediska historie, vývoje, výroby a využití ve výživě populace. Jsou uvedeny příklady funkčních složek, jejich účinek a některé zdroje. Také jsou uvedeny nejznámější funkční potraviny, které jsou na trhu v České republice.

Laknerová I., Mašková E., Holasová M., Fiedlerová V., Gabrovská D., Winterová R., Vaculová K.*, Martinek P.*, Stehno Z.*, Ehrenbergerová J.* (2010): Kvalitativní hodnocení netradičních forem pšenice pro potravinářské využití. Úroda 12, 2010, vědecká příloha, s. 653 – 656, ISSN 0139-6013.
Cílem této práce bylo získat prvotní informace o některých nutričně cenných látkách v zrně netradičních forem pšenice. V zrně sedmi neobvyklých forem pšenice seté (Triticum aestivum L.) s barevným zrnem a osmi genotypů pšenice dvouzrnky (Triticum dicoccum Schrank) se specifickou morfologickou a nutriční hodnotou zrna, pěstovaných v polních podmínkách lokalit Kroměříž a Praha-Ruzyně v letech 2008-2009, byl sledován obsah vitaminu E, thiaminu, riboflavinu, niacinu, pyridoxinu, kyseliny pantothenové, vybraných fenolických látek, celkových polyfenolů a celkových karotenoidů. Získaná data jsou podkladem pro uplatnění nutričně zajímavých netradičních obilovin zejména v pekárenské a pečivárenské výrobě.

Landfeld A., Erban V., Kováříková E., Houška M., Kýhos K., Průchová J., Novotná P.: Decontamination of cut carrot by Persteril agent based on the action of peroxyacetic acid. [Dekontaminace krájené mrkve Persterilem založená na účinku kyseliny peroxyoctové.] Czech J. Food Sci., 28 (2010), No. 6, 564-571.
Použití prané a čerstvě krájené zeleniny určené pro přímou spotřebu bez vaření je časově limitováno. Je to způsobeno rychlým růstem kontaminující mikroflory. S cílem potlačit mikrobiální kontaminaci jsem provedli testování použití kyseliny peroctové (přípravek RPersteril). Tato kyselina se rychle rozkládá na kyslík a kyselinu octovou a rychle se odpařuje v obalu. Pokusy byly provedeny na modelovém produktu předeprané, krájené a oprané mrkvi, která byla přirozeně kontaminována s cílem modelovat reálné podmínky skladu výrobce. Byly zkoušeny 4 dekontaminační režimy: 1. praní v pitné vodě, 2. praní v 0.2% roztoku RPersterilu, 3. praní v roztoku Persterilu + přídavek koncentrovaného Persterilu do sáčku před uzavřením a 4. praní v roztoku Persterilu + přídavek koncentrovaného Persterilu do sáčku před uzavřením + další přídavek koncentrovaného Persterilu po 24 hodinách od uzavření sáčku. Celkové počty aerobních mezofilních mikroorganismů (CPM) a počty buněk kvasinek a plísní byly sledovány ve vzorcích během 28 dnů skladování. Poslední ze zmíněných režimů snížil výchozí koncentraci CPM o téměř 4 řády a žádný další růst mikroorganismů nebyl pozorován během skladování. Kvasinky a plísně byly sníženy o 3,5 řádu. Nebyly pozorovány žádné statisticky významné změny v barvě, textuře nebo chuti během skladování.

Landfeld A., Strohalm J., Houska M., Kyhos K., Hoke K., Zitny R.*, (2010): Thermal diffusivity estimation of mashed potatoes and olive oil at high pressure. [Odhad teplotní vodivosti bramborové kaše a olivového oleje při vysokém tlaku .] High Pressure Research, Vol. 30, No.1, 2010, 108-117.
Byl zkoumán vliv vysokého tlaku na teplotní vodivost bramborové kaše a olivového oleje v rozsahu teplot 25-100° C. Předehřáté vzorky byly naplněny do válcové měděné nádobky a stlačeny v tlakové komoře na tlak 400 a 500 MPa. Teplotní vodivost byla odhadnuta z průběhů teploty vzorků na čase během výdrže na tlaku. Teploty vzorků byly měřeny na třech různých místech (u stěny nádobky, v ose souměrnosti válcové nádobky a v určité vzdálenosti mezi stěnou a osou). Naměřené teplotní průběhy byly srovnávány s vypočtenými průběhy. K výpočtu byl použit numerický model založený na metodě konečných prvků za předpokladu, že teplotní vodivost měřených vzorků se dá vyjádřit jako lineární funkce teploty. Naměřené průběhy teplot u stěny nádobky byly vloženy jako časově proměnná okrajová podmínka. Rozdíly mezi naměřenými a vypočtenými průběhy teplot v ose souměrnosti vzorků byly minimalizovány s použitím Marquardtova Levenbergova algoritmu, čímž byly získány optimální hodnoty parametrů A a B lineární závislosti teplotní vodivosti. Teplotní vodivost obou vzorků potravin roste s teplotou. Teplotní vodivost bramborové kaše roste s rostoucím aplikovaným tlakem, zatímco teplotní vodivost olivového oleje s rostoucím tlakem klesá.

Macháčková M.*, Holasová M., Mašková E. (2010): Full value documentation in the Czech Food Composition Database. [Plnohodnotná dokumentace v České databázi složení potravin.] European Journal of Clinical Nutrition 64, S64-S67.
Cílem tohoto projektu bylo spuštění nového programu Databáze složení potravin (DSP) v České republice, zavedení metodiky pro popis potravin a dokumentaci dat podle standardů vytyčených sítí excelence European Food Information Resource (EuroFIR) a zahájení kompilace pilotní DSP. Potraviny pro výchozí soubor dat byly vybrány ze seznamu potravin zahrnutých v českém spotřebním koši potravin. Výběr 24 prioritních složek vycházel z výběru složek uvedených v předchozích českých tabulkách. Seznam priorit byl rozšířen o složky, pro které byla k dispozici analytická či kalkulovaná data. Hodnoty, které byly včleněny do kompilované databáze, byly dokumentovány podle standardů EuroFIR v položkách FOOD, COMPONENT, VALUE a REFERENCE tabulky MS Excel. Potraviny byly popsány pomocí tezauru LanguaL. Byla vytvořena šablona pro dokumentaci dat podle standardů EuroFIR. Výchozí soubor dat obsahoval dokumentované údaje pro 162 potravin. Uvedené hodnoty vycházely z původních českých analytických dat (ta byla k dispozici pro tradiční potraviny a potraviny typu fast food, dále pro mléko a mléčné produkty a různé druhy pšeničné mouky), údaje převzaté z literatury (např. ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, vejce) a vypočtené údaje. Program české DSP byl úspěšně znovu spuštěn. Začlenění českého souboru dat do vyhledávacího rozhraní EuroFIR eSearch potvrdil kompatibilitu formátu databáze se standardy EuroFIR. Tabulky MS Excel jsou použitelné pro plnohodnotnou dokumentaci v DSP.

Ouhrabková J., Gabrovská D., Rysová J., Vavreinová S., Paulíčková I., Němečková I.*, Roubal P.*, PechačováM.* (2010): Utilization of vegetable raw materials as alternatives to cow´s milk. [Využití rostlinných surovin jako alternativy kravského mléka.] Agronomy Research 8, Special Issue II, 327-331.
Byly vyvinuty bezmléčné pomazánky z rostlinných surovin založené zejména na prosu, pohance, laskavci, ovsu a cizrně. Dalšími složkami pomazánek byly kořenová zelenina, slunečnicová semena, mořské řasy, vláknina, tofu a rostlinný olej. Pomazánky jsou vhodné zejména pro pacienty trpící alergií na mléčné proteiny, laktózovou intolerancí a celiakií. Pomazánky jsou bohaté na rozpustnou a nerozpustnou vlákninu. Pomazánky byly podrobeny nutričnímu a senzorickému hodnocení. Byly též dobře přijaty veřejností na Gastronomickém jarmarku konaném na hradě Karlštejně v dubnu 2008. Vyvinuté pomazánky mohou obohatit sortiment potravin vhodných pro pacienty, kteří trpí alergií na mléčné bílkoviny či laktózovou intolerancí.

Perlín C., Drbohlav J.*, Svoboda K., Celba J.: Stav integrované prevence a omezování znečištění životního prostředí v zařízeních mlékárenského průmyslu ČR. Mlékařské listy č. 122, 2010, příloha Věda a výzkum, s. I-III, ISSN 1212-950X.
S cílem získání podkladů pro mlékárenské BAT v podmínkách ČR byly analyzovány podklady z 18 žádostí o integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb. a z rozhodnutí krajských úřadů. Je zhodnocena úroveň udávaných emisí při zpracování mléka a úroveň spotřeby vody a energií. Vzhledem ke konečnému cíli, návrhu BAT pro jednotlivé technologické operace v mlékárenském průmyslu, nebyly sledovány emise z energetických zařízení a emise do vody. Jako zdroje emisí byly identifikovány vesměs pouze sušárny (u 10 zařízení), v jednom případě to byla udírna. Emise byly v drtivé většině tvořeny tuhými znečišťujícími látkami, vzhledem ke zpracovávané surovině se jedná o prach ze sušeného mléka, tedy biologicky snadno degradovatelný materiál. Charakteristickým jevem u naměřených hodnot emisí je jejich relativně vysoký rozptyl, který činil 4 – 8 řádů, v závislosti na použitém měřítku (rozměru). Spotřeba vody, většinou vyjádřená na celé zařízení, se pohybuje v řádu jednotek na jednotku produkce, aniž by ale jednotka produkce byla jednotně specifikována. Podobně je tomu u spotřeby energií (elektřina, teplo).

Perlín C., Gebler J.*, Svoboda K., Celba J., Hotový Z.*: Stav integrované prevence a omezování znečišťování životního prostředí v zařízeních cukrovarnického průmyslu v ČR. Listy cukrovarnické a řepařské, 126, 2010, č.11, s. 385-388. ISSN 1210-3306.
S cílem získání podkladů pro cukrovarnické BAT pro podmínky ČR byly analyzovány podklady ze sedmi žádostí o integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb. a z rozhodnutí krajských úřadů. Byla zhodnocena úroveň emisí z technologie zpracování cukrovky na cukr a z manipulace s cukrem, s výjimkou emisí z energetických zařízení a emisí do vody. Jako zdroje emisí byly identifikovány vápenka a saturace, sušárny řízků a cukru, úseky manipulace s cukrem, ojediněle odparka a sířící pec. Hlavními emisemi byly tuhé znečišťující látky (u 6 zařízení), oxidy dusíku (5) a síry (4), CO (5) a těkavé organické látky (v jednom případě). Jsou diskutovány vlivy klimatu, kvality suroviny, délky kampaně a dalších parametrů na výši emisí. Rozsah hodnot emisí je tabelárně uspořádán. Dále jsou porovnány spotřeby energie a vody u sledovaných cukrovarnických zařízení, rovněž uspořádané tabelárně.

Prošková A., Kopicová Z., Kučera J., Škarková L.*: Lipase-catalyzed transesterification of rendering plant fat. [Lipázou katalyzovaná transesterifikace kafilerního tuku.] Research in Agricultural Engineering, 56, 3, 2010, 122-125. ISSN 1212-9151.
Rozpustná lipasa (Lipozyme CALB L) byla imobilizována kovalentní vazbou na chitosanové pelety připravené z mycelia Aspergillus niger. Tento imobilizovaný enzym byl srovnán s  lipasou stejného původu (Novozym 435) komerčně imobilizovanou sorpcí na poly-methyl acrylátu. Novozyme 435 vykazuje mnohem vyšší konverzi kafilerního tuku v metanolu za optimálních podmínek. Má také nižší optimální teplotu a nižší stabilitu při vyšší teplotě za stejný čas. Při použití Novozymu 435 bylo dosaženo 50 % teoretické konverze, která se dobře shoduje s bazicky katalyzovanou transesterifikací popsanou dříve. Při použití Lipozymu CALB L imobilizovaného na chitosanu bylo dosaženo konverze pouhých 10 % teoretické hodnoty.

Štumr F.*, Gabrovská D., Rysová J., Hanák P., Plicka J.*, Tomková K.*, Dvorská P.*, Cuhra P.*, Kubík M.*, Baršová S.*, Karšulínová L.*, Bulawová H.*, Brychta J.* (2010): ELISA kit for casein determination:Interlaboratory study. [Souprava ELISA pro stanovení kaseinu - mezilaboratorní studie.] Journal of AOAC International 93(2), 676-682.
Byla provedena kolaborativní studie v 8 laboratořích za účelem validace metody ELISA vyvinuté pro stanovení kaseinu v potravinách. Použitá souprava ELISA je založena na králičích polyklonálních protilátkách. Je zcela specifická, nebyly zjištěny žádné falešně pozitivní výsledky nebo zkřížená reaktivita vůči širokému spektru potravních matric s nulovým obsahem mléčných proteinů. Všichni účastníci studie obdrželi kaseinovou soupravu včetně standardního pracovního postupu, seznam vzorků, vzorky a protokol pro záznam výsledků.
Studie zahrnovala 9 vzorků potravin: pšeničnou mouku, pohankovou mouku, instantní bramborové pyré s mlékem, instantní kávu s cukrem a šlehačkou, směs pro vánočku, salám, játrovou paštiku, čokoládové müsli s ořechy a směs pro bezlepkový chléb.
Tři vzorky potravin s deklarovaným nulovým obsahem mléčných proteinů vykázaly obsah kaseinu nižší než nejnižší kaseinový standard (1,0 mg kaseinu/kg) ve většině laboratoří a u většiny měření (64 %). V 98 % případů byl obsah kaseinu nižší než odhadovaná mez stanovitelnosti. Dva potravinové vzorky deklarované na seznamu obsažených složek jako bezmléčné obsahovaly kasein, a to jeden na úrovni vyšší než druhý kaseinový standard (3,0 mg kaseinu/kg), a druhý vzorek vyšší než třetí standard (10,0 mg kaseinu/kg). Čtyři vzorky potravin s mléčnou složkou byly v testu pozitivní, tři z nich obsahovaly více kaseinu než nejvyšší standard (30,0 mg kaseinu/kg). Pro zhodnocení výsledků kolaborativní studie byly použity statistické testy (Cochran, Dixon) a analýza rozptylu (ANOVA). Meze opakovatelnosti a reprodukovatelnosti, stejně jako mez stanovitelnosti (LOQ, 1,8 mg kaseinu/kg) a mez detekce (LOD, 0,5 mg kaseinu/kg) soupravy byly vypočteny z výsledků kolaborativní studie.

Tomková K.*, Cuhra P.*, Rysová J., Hanák P., Štumr F.*, Plicka J.*, Gabrovská D., Dvorská P.*, Kubík M.*, Baršová S.*, Karšulínová L.*, Bulawová H.*, Brychta J.*, Iametti S.*, Guisantes Del Barco J.A.*, Martínez Quesada J.*, Suñen Pardo S.*, Postigo Resa I.*, Takkinen K.*, Laukkanen M. L.*, Pardo M. A.*, Baranda A.*, Martínez de Marañon I.*, Jimenez E.*, Piknová L.*, Langerholc T.*, Čenčič A.* (2010): ELISA kit for determination of egg white proteins - Interlaboratory study. [Souprava ELISA pro stanovení proteinů vaječného bílku – Mezilaboratorní studie.] Journal of AOAC International 93(6), 1923-1929.
Kolaborativní studie v 11 laboratořích ověřovala metodu ELISA vyvinutou pro stanovení proteinů vaječného bílku (PVB) v potravinách. Souprava ELISA použitá pro tuto studii je založena na ovčí polyklonální protilátce. Tato souprava nevykazuje žádné falešně pozitivní výsledky ani zkříženou reaktivitu s širokým spektrem potravinových matric s nulovým
obsahem PVB. Všichni účastníci obdrželi soupravu Egg ELISA kit-native se standardním pracovním postupem, seznam vzorků, vzorky a protokol pro záznam výsledků.
Studie zahrnovala 10 potravinových vzorků. Čtyři vzorky potravinové matrice s údajně/deklarovaným nulovým obsahem PVB vykazovaly nižší obsah PVB než první standard (0,5 mg PVB/kg). Jeden vzorek potravinové matrice s nulovým obsahem PVB vykazoval větší obsah PVB než standard 3 (1,5 mg PVB/kg). Pět vzorků potravin, jejichž složkou byly PVB, test vyhodnotil jako pozitivní a další jako negativní. Pro zhodnocení výsledků kolaborativní studie byly použity statistické testy (Cochran, Dixon a Mandel) a analýza rozptylu (ANOVA). Meze opakovatelnosti a reprodukovatelnosti, stejně jako mez stanovitelnosti (LOQ, 1,4 mg PVB/kg) a mez detekce (LOD, 0,43 mg PVB/kg) soupravy byly vypočteny.

Adámek L., Paulíčková I., Beran M., Urban M., Rutová E. (2010): Přísada zvyšující efektivnost fermentační produkce ethanolu. Patent č. 302040.
Řešení se týká přísady zvyšující efektivnost fermentační produkce ethanolu, kdy se jako přísada aplikuje množství 0,01 až 5 % hmotn. v případě sušené pohankové natě nebo jejího vodného extraktu, připraveného ze stejného množství sušené pohankové natě, nebo 0,001 až 0,2 % hmotn. rutinu. Tato přísada zrychluje průběh produkce ethanolu, zároveň umožňuje zvýšení objemu produkce ethanolu intenzivnějším využitím výrobního zařízení, a tím významně zlepšuje ekonomické parametry výroby.

Adámek L., Paulíčková I., Beran M., Rutová E. (2010): Přírodní jedlý obal na potraviny nebo léky. Užitný vzor č. 20913.
Řešení se týká přírodních jedlých obalů na potraviny nebo léky, které vznikají při zpracování jak šťávy a výlisků ze zelí hlávkového (Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. capitata), zejména červeného (Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. rubra), tak zpracování výše uvedené zeleniny jako celku.

Adámek L., Strohalm J., Houška M., Rutová E.: Hroznová šťáva se sníženým obsahem sacharidů. Užitný vzor č. 21423.
Vylisovaná hroznová šťáva obsahuje cca 20 % sacharidů. Klasickým ředěním hroznové šťávy dochází ke ztrátě chuti a vůně. Řešením je úprava obsahu sacharidů v hroznové šťávě pomocí filtrátů hroznové šťávy a smíchání jednotlivých filtračních složek. Výsledný produkt obsahuje požadované procento sacharidů a přitom mu zůstávají zachovány všechny nutriční látky včetně vitaminů obsažených ve výchozí hroznové šťávě a včetně aromatických a chuťových látek.

Z pohledu aplikovaného výzkumu jsou nejvýznamnějšími výsledky technologie zavedené do praxe:

JET/EET (jednoduchý enzymatický test/easy enzyme test) pro stanovení proteinů vaječného bílku. Realizuje SEDIUM RD, s.r.o.; kat.č. EET 00410.
Kvalitativní test k rychlé detekci proteinů vaječného bílku v potravinách je určen především pro kontrolu surovin a technologických linek z hlediska vyloučení přítomnosti vajec. Jeho provedení nevyžaduje žádné speciální laboratorní vybavení a souprava na 5 stanovení obsahuje veškeré potřebné chemikálie a pomůcky. Vzorky se jednoduše extrahují ručním protřepáním v extrakčním pufru a následnou sedimentací po dobu 10 minut při laboratorní teplotě. Vlastní analýza trvá 1 hodinu. Pomocí tohoto testu lze spolehlivě zjistit přítomnost proteinů vaječného bílku v koncentracích přesahujících 0,5 mg/kg potraviny.

Potravina s nízkým obsahem kalorií - plátek z kombinované bílkoviny. Realizuje Sunfood, s.r.o.
Potravina je vyrobena z vaječného bílku, ze sojové bílkoviny, vlákniny a polysacharidů. Její energetická hodnota je 303 kJ (72 kcal)/100 g. Je vyráběna ve tvaru plátku. Potravina je hotová ale můžeme ji i dále chuťově upravovat. Kulinářsky ji lze využít jako náhradu masa. Lze ji použít ale i do studených salátů, nakrájenou do polévek místo zavářky. Plátek je vyráběn v základním ochucení k dalšímu zpracování nebo marinovaný, uzený a obalovaný. 100 g plátek je balen ve vakuovaném plastovém obalu, je pasterován a jeho skladovatelnost je 10 týdnů při 4 °C. Potravina je dodávána do obchodní sítě prodejen s racionální výživou pod názvem „Kadlík“.

Potravina s nízkým obsahem kalorií - proteinové nudle. Realizuje: Svoboda- výroba domácích knedlíků s.r.o.
Potravina je vyrobena z vaječného bílku, vlákniny a polysacharidů. Její energetická hodnota je 269 kJ (64 kcal). Je vyráběna v několika tvarech, a to typu špaget, širokých nudlí a krepovaných nudlí. Potravina je hotová a nevyžaduje další přípravu. Kulinářsky ji lze využít jako přílohu k masu nebo samostatně s posypem. Lze ji použít ve sladkém i slaném pokrmu. Je balená ve vakuovaném plastovém obalu, je pasterovaná a její skladovatelnost je 10 týdnů při 4 °C. Potravina je dodávána do obchodní sítě pod názvem „Štíhlé nudle“.

Zařízení na zpracování kombinované bílkoviny pod hladinou vody. Funkční vzorek, na němž jsou vyráběny ve fě Sunfood, s.r.o. plátky z kombinované bílkoviny.
Zařízení zpracovává směs z kombinované bílkoviny složené z vaječného bílku a sojové bílkoviny. Jeho koncové tvarovací zařízení je schopné tvořit plátky s nastavitelnou hmotností. Tyto plátky jsou koagulovány pod hladinou horké vody. Výrobní kapacita zařízení je 70 ks 100 g plátků za 1 minutu. Jeho funkce je řízena elektronicky a pohybové prvky jsou ovládány pneumatikou.

Zařízení na tvarování a stabilizaci výrobků z proteinové směsi pod hladinou vody. Stavbu zařízení realizovala spol. DSH – projekt s.r.o. a je provozováno výrobcem potraviny společností Svoboda s.r.o.
Zařízení zpracovává směs se základem vaječné bílkoviny v naturálním stavu a vytváří z ní nový druh nízkoenergetické potraviny – proteinové nudle. Výrobní kapacita zařízení je 1 000 kg za 8 h. Zařízení bylo postaveno za finanční podpory EU z fondů pro regionální rozvoj. Zařízení umožňuje výrobu několika tvarů nudlí. Je plně řízeno výpočetní jednotkou.

Studená rajčatovo-brokolicová omáčka. Realizuje Kand s.r.o.
Poskytnutí licence Kand s.r.o. Dobruška k využívání užitného vzoru č. 21502 a využívání know-how při výrobě omáček s přidaným brokolicovým homogenátem se zachovaným obsahem sulforafanu, bioaktivní látky pocházející z brokolice.

Pro uplatnění v praxi jsou připraveny patenty a užitné vzory, které jsou uvedeny v celkovém přehledu výsledků – viz kapitola Publikace a  Nabízené služby.