Výzkumný ústav potravinářský Praha,v.v.i.

ENGLISH | CZECH

VÝZKUMNÝ ÚSTAV POTRAVINÁŘSKÝ PRAHA, v.v.i., RADIOVÁ 7, PRAHA 10

AKTUALITY

DATABÁZE BEZLEPKOVÝCH Výrobků | IPPC | CPTT | CKPVT

Vaše dotazy - Naše Odpovědi

Jaký podíl zdravé vyvážené výživy by měly tvořit tuky a jaká by měla být jejich skladba?
O: Tuky a oleje jsou součástí zdravé a vyvážené stravy. Typ a množství tuků a olejů konzumovaných ve stravě jsou velmi důležité pro udržování optimálního zdraví a prevenci nemocí. Směrnice (The Dietary Guidelines) připravené U.S. FDA (Food and Drug Administration) doporučují pokrytí 20 až 35 % denního energetického příjmu jedlými tuky. Tyto směrnice z roku 2005 doporučují, aby saturované mastné kyseliny nepřevyšovaly 10 % denního energetického příjmu a aby denní příjem cholesterolu nepřevyšoval 300 mg. Směrnice také doporučují, aby většina konzumovaných tuků a olejů pocházela ze zdrojů bohatých na polynenasycené a mononenasycené mastné kyseliny, jako jsou např. ryby, ořechy nebo rostlinné oleje. (Ing. M. Beran)

V reklamě a v článcích o zdravé výživě se často objevuje pojem omega-3 mastné kyseliny. Můžete mi vysvětlit co to znamená?
O: Mastné kyseliny (MK) jsou stavební součástí potravinových tuků. Systematická nomenklatura mastných kyselin je založena na počtu uhlíkových atomů a počtu a pozici nenasycených vazeb. MK jsou obvykle označovány ve zkrácené formě jako X:Zn-Z, nebo ω (omega) - Z, kde X se vztahuje k počtu uhlíkových atomů v řetězci, Y k počtu dvojných vazeb a Z k pozici první dvojné vazby v řetězci od koncového uhlíku metyl skupiny. Například označení 18:3n=3 se vztahuje k MK ze skupiny ω-3 kyselin, která sestává z 18 uhlíkového řetězce se třemi dvojnými vazbami s první dvojnou vazbou mezi třetím a čtvrtým uhlíkem od koncové metyl skupiny. Kyselina eikosapentaenová, dále EPK (20:5n-3), kyselina dokosahexaenová, dále DHK (22:6n-3) a α- linolenová kyselina, dále ALK (18:3n=3), jsou tři důležité ω-3 MK, které jsou intenzivně zkoumány a široce propagovány reklamou. (Ing. M. Beran)

Je příjem omega-3 kyselin skutečně tak důležitý, jak často tvrdí reklama ? V čem spočívají jejich “zázračné” účinky?
O: Hlavním důvodem těchto úvah o důležitosti suplementace potravy ω-3 mastnými kyselinami (MK) je v současné době existující nerovnováha v příjmu ω-6 a ω-3 MK. Předpokládá se, že před zavedením moderních technologií pro získávání a zpracování potravin byl poměř příjmu ω-6 / ω-3 MK mnohem nižší než dnes, podle některých odhadů se původně dokonce blížil jedné. V tzv. západní stravě se tento poměr dnes pohybuje v rozsahu 15/1 až 17/1, podle jiných odhadů dokonce 20 až 30/1. Mezi hlavní příčiny tohoto stavu patří intenzifikace průmyslu výroby a dalšího zpracování rostlinných olejů a zvýšené použití obilí pro krmení hospodářských zvířat. Omega-3 kyseliny jsou nezbytnou součástí buněčných membrán, mají celou řadu fyziologických funkcí, jsou např. nezbytné pro zdravý vývoj plodu nebo pro prevenci celé řady tzv. civilizačních chorob, včetně onemocnění srdce a oběhového systému. (Ing. M. Beran)

Jaké jsou nejdůležitější zdroje omega-3 mastných kyselin v přírodě ?
O: Hlavními zdroji omega-3 mastných kyselin (MK) jsou ryby, zejména mořské, např. halibut, makrela, sleď nebo losos. Např. syrové maso lososa obsahuje 1 až 1,4% těchto ω-3 MK, maso makrely dokonce 2,5%. Z oleje mořských ryb se proto vyrábí řada potravinových doplňků. Další důležitá ω-3 MK, α- linolenová kyselina, je obsažena zejména v mase a některých rostlinných olejích. Nejvydatnějším zdrojem této mastné kyseliny je lněné semínko a lněný olej. (Ing. M. Beran)

V dnešní době se hodně mluví o důležitosti dostatečného příjmu potravinářské vlákniny. Existují také nějaká rizika spojená s příjmem vlákniny ?
O: Mezi možná rizika příjmu vlákniny patří: 1.Možný obsah nižších sacharidů v ovocných vlákninách (zvláště pro diabetiky a obézní osoby). 2.Interakce léčiv s vlákninou (nebyly zatím jednoznačně prokázány). 3.Možné snížení efektivity příjmu minerálních látek a vitaminů. 4.Nadýmání, zažívací potíže, dehydratace a průjem při vyšších dávkách (více než 50g) u některých osob. 5.Potravinové alergie (zejména na gliadin). (Ing. M. Beran)

Dočetla jsem se, že některé potravinové doplňky, určené pro ženy po přechodu, obsahují lignany. Můžete mi vysvětlit, co to znamená ?
O: Lignany jsou chemicky příbuzné polymerním ligninům rostlinných buněčných stěn a byly nalezeny zejména ve dřevě, kde slouží jako stavební bloky pro tvorbu ligninu. V současné době je známo již téměř 500 těchto sloučenin a jejich počet neustále narůstá. Většina lignanů se nachází ve volném stavu v jádrovém dřevě, avšak byly nalezeny i v mnoha jiných rostliných částech, např. byly nalezeny i vázané v glykosidech. Současný výzkum se zaměřuje na lignany identifikované v lidském a zvířecím organismu. Lignany strukturálně připomínají syntetické estrogeny (ženské pohlavní hormony) a mohou působit jako slabé estrogeny, nebo antiestrogeny. Tyto látky mají celou řadu pozitivních zdravotních účinků, působí např. jako prevence onemocnění srdce a oběhového systému nebo rakoviny. (Ing. M. Beran)

Použitelnost stříbra v chladničkách. Vnitřní části dnes nabízených chladniček jsou dnes vybaveny antimikrobiální ochranou na bázi stříbra. Vzhledem k tomu, že jsem slyšel, že se v EU připravuje zákaz používání stříbra na předmětech přicházejících do styku s potravinami, táži se, co je na tom pravdy a zda antimikrobiální ochrana je skutečná nebo zda se jedná o reklamní trik. Také by mne zajímalo, zda tzv. „nulová zóna“ s teplotou kolem 0 °C může prodloužit skladovatelnost potravin až třikrát.
O: Použití stříbra na površích přicházejících do styku s potravinami nebylo zatím povoleno, nikoliv tedy, že se chystá jeho zákaz. Žádost o povolení stříbra se týkala plastových potravinářských obalů, nikoliv povrchů v chladničkách, kde je povoleno a jeho zákaz se neočekává. Je nesporné, že stříbro má bakteriostatický účinek, stačí připomenout, že stejně jako měď má oligodynamický účinek a používá se v technologiích souvisejících se zajištěním pitné vodx. Měděný drát v korytu s přiváděnou pitnou vodou v horských podmínkách, např. na Šumavě, zcela bezpečně zabrání růstu řas v korytu. Prognóza vývoje je tedy opačná, tj. budou studovány podmínky, za kterých se použití stříbra pro povrchy přicházející do styku s potravinami povolí, ale s přihlédnutím k tomu, zda tato ochrana je na místě, zda není zbytečná, protože hygienických norem lze dosáhnout jinou cestou lépe a levněji. Pokud se týče vhodných zón na skladování masa v chladničkách, obecně lze konstatovat, že to souvisí v teplotou v chladničce. Nejnižší teplota je v oblasti pod výparníkem. Obecně mohu pouze doporučit chladničku používat pouze pro krátkodobé uchovávání potravin, pro dlouhodobější pouze mrazničku. Doba skladování nezávisí ale pouze na teplotě, ale také na charakteru potraviny určené pro uskladnění v chladničce. Jsou potraviny údržné, méně údržné a neúdržné. Současná nabídka potravin na trhu nevyžaduje vytvářet si v domácnosti dlouhodobější zásoby, což je skutečnost, kterou by měli spotřebitelé respektovat. (Ing. Ctibor Perlín, CSc.)

Může se bakterie Listeria monocytogenes objevit v mase? Dá se tato bakterie zničit tepelnou úpravou, např. vařením či pečením? Jak moc je listerióza závažná?
O: Bakterie Listeria monocytogenes se vyskytuje běžně v přírodě u zvířat, ptáků, v půdě, ve vodě a na vegetaci, s níž se dostává do píce a siláží, kde přežívá a může způsobit listeriózu u zvířat. V potravinách byl patogen zjištěn nejčastěji v mase, v nedostatečně tepelně opracovaných masných výrobcích (salámy, paštiky), v nepasterovaném mléce, zejména v mléčných výrobcích (při zrání měkkých sýrů dochází k růstu původně zanedbatelného množství listerií) a v čerstvé zelenině. Další výskyt této bakterie byl zaznamenán u mořských ryb, a to u čerstvých ryb i v uzených rybích produktech. Nejčastějším zdrojem jsou pokrmy studené kuchyně. Nejvíce ohroženými skupinami obyvatel jsou osoby s oslabenou nebo porušenou imunitou; těhotné ženy, kojenci, lidé s onkologickým onemocněním včetně leukémie, diabetem, chronickým onemocněním jater a ledvin, senioři a osoby dlouhodobě léčené vybranými léčivy (např. kortikoidy), a také alkoholici a kardiaci. U těhotných žen dochází k potratům nebo úmrtím plodu, u novorozenců k sepsi a meningoencefalitidě. Profesionálně jsou vystaveni většímu riziku pracovníci v zemědělství. Možným případem infikování listeriózou je vdechování kontaminovaného prachu např. uvnitř ovčí stáje. Onemocnění je dost vzácné, a není-li léčeno, může být velmi nebezpeřné, přes 30 % všech případů u invazivní formy (sepse, menigoencefalitida - až 80 %) končí smrtí. U nerizikové skupiny obyvatelstva (drtivá většina), probíhá onemocnění jako neinvazivní, v podobě mírné formy horečnatého onemocnění s příznaky podobnými chřipce, popř. gastrointestinálními příznaky, jako je únava, zvýšená teplota, svalová bolest, bolesti hlavy, bolesti břicha a křeče, zvracení. Protože symptomy jsou mírné nebo se neprojeví vůbec, je vysoká pravděpodobnost jejich podcenění u rizikové skupiny obyvatelstva. Objevují se od jednoho do několika týdnů od příjmu infikované stravy. Infekční dávka u zdravých jedinců představuje přibližně miliarda (10⁹) buněk L. monocytogenes, u rizikových skupin je však výrazně nižší, přibližně tisíc buněk. Maximální teplota pro růst listerií je 45 °C, optimum mezi 30 a 37 °C a nejnižší teplota, při které se bakterie rozmnožuje, je 2 °C. Zkoušky pasterace mléka ukázaly, že listerie přežijí teplotu 62 °C po dobu 35 minut. Z toho vyplývá nutnost použití raději vyšší pasterační teploty po kratší dobu, než nižší teploty po delší dobu pasterace. Bezpečná teplota k jejich likvidaci je 72 °C po dobu 10 minut ve středu potraviny. Protože listerie patří k bakteriím s větší odolností vůči vyšším teplotám než jiné vegetativní patogeny, je tepelné zpracování masných výrobků zásadním opatřením z hlediska ochrany zdraví před nákazou. (Ing. Ctibor Perlín, CSc. a RNDr. Vladimír Erban, CSc.)

Pravost sýrů (Bioměsíčník 2/2007)
O: Jako výzkumník odpovědný za výsledky výzkumu o pravosti sýrů v našem výzkumném ústavu bych se k tomuto tématu ráda vyjádřila. Nevím, co vyšlo o pravosti sýrů v Bioměsíčníku 2/2007, protože ho nemám a na netu se mi ho nepodařilo najít. Pokud nějaký redaktor někde na netu našel jen kusé údaje a zkreslil je, to se bohužel stává a nemohu to ovlivnit. Já jsem v minulých letech zkoumala 17 kozích sýrů, z toho 8 českých od 8 různých výrobců a jen jeden český obsahoval příměs kravského mléka, další ne zcela čisté kozí výrobky pocházely od slovenských výrovců. Mohu Vás ubezpečit, že ten ne 100% čistý český kozí sýr byl ze zcela jiné kozí farmy než z Vaší. Pro Vaši informaci: z Vaší farmy jsem hodnotila čerstvý nezrající kozí sýr přírodní se 43 % t. v s. V příloze si Vám dovoluji poslat článek, který jsem publikovala v roce 2006 ve vědeckém potravinářském časopise o metodě a výsledcích detekce falšování kozích a ovčích sýrů. Vzhledem k tomu, že nejsme kontrolní orgán, ale výzkumná organizace, nemohou být u výsledků uvedeni konkrétní výrobci. (Ing. Eva Mašková)

Bezlepková dieta. Kupuji smetanu pro svou dceru a včera jsem zjistila, že glukózový sirup je ze pšenice. Můžete mi prosím také sdělit, jak zařadit nové výrobky do databáze, když bych chtěla otestovat nové výrobky, např. lentilky od firmy Tesco nebo choco dragees z Lidlu, lze Vám je zaslat nebo předat?
O: Glukózové sirupy ve výrobcích Vás nemusí vůbec trápit. Analyzujeme denně několik výrobků s obsahem glukózových sirupů a všechny vycházejí v pohodě. Dokonce EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) vyřadil glukózové sirupy na bázi pšenice a ječmene ze seznamu alergenních složek. Výrobky analyzujeme na základě dohody se sdruženími celiaků a v letošním roce jich přibudou opět desítky až stovky. (Ing. Dana Gabrovská)

Je cibule po rozkrojení za 24 hodin toxická, nebo co je důvodem světlých kruhových skvrn u čokolády, nebo co je to žluknutí?
O: Pokud byste rozkrojenou cibuli nechala 24 hod. při teplotě nad 35 °C, pak by se tam pravděpodobně pomnožily bakterie a mohla by být toxická. Cibule obsahuje sirné alkaloidy, které jsou základem její čpavosti, a ty by mohly být toxické pro psy a další domácí mazlíčky. Pro svoji rodinu můžete i nadále bez obav sypat pokrmy čerstvě nakrájenou cibulkou. Je to zdravé. Bílé skvrny na čokoládě svědčí o nesprávném skladování, díky němuž došlo ke změně krystalické struktury kakaového másla, které se oddělilo od ostatních součástí. Vytvoření správné struktury je hlavní umění při výrobě čokolády. Jde o neustálé dlouhodobé hnětení ve vyhřívaném zařízení – to se nazývá konšování. Ty bílé skvrny jsou sice vadou, ale pouze vzhledovou. O plíseň se v drtivém počtu případů nejedná. Žluknutí tuků je složitý proces změny tuků při skladování. Zahrnuje jejich rozpad na mastné kyseliny (což se smyslově skoro nepozná) nebo oxidaci tuků, což se senzoricky již projeví a navíc produktům dodá typickou nepříjemnou pachuť. Zvláštním způsobem také žlukne máslo, tedy jinak než margariny. Při žluknutí mohou vznikat i látky ovlivňující chuť i ve velmi nízkých koncentracích. V každém případě je to závada nepříjemná, ovlivňující více chuť, než zdraví. Ze zdravotního hlediska je mnohem nebezpečnější nevhodné složení tuků a jejich přepalování. (Ing. Ctibor Perlín, CSc.)

Tabulky složení potravin. Jako „začínajícího“ diabetika mne zajímá, zda „tabulky výživových hodnot potravin", které vydala Společnost pro výživu, obsahují hodnoty sacharidů, vhodných pro orientaci diabetika, a zda je lze zakoupit přímo v sídle společnosti na Slezské 32 v Praze 2?
O: Ano, v sekretariátu Společnosti pro výživu si můžete tabulky zakoupit, jsou to dva díly, jeden s hodnotami jak nakoupeno a druhý s hodnotami jak snědeno. Doporučují v případě sacharidů se orientovat pouze z prvního dílu tabulek (jak nakoupeno, kde jsou uvedena množství v hodnotách jedlého podílu). Tabulky zahrnují sortiment asi 950 potravin. Při návštěvě si je můžete prohlédnout, zda Vám budou vyhovovat. Myslím, že cena je lidová, oba díly za 100 Kč. Návštěvu lze dohodnout na telefonu 267 311 280. Jenže (!), tyto tabulky nemusí kopírovat dnešní sortiment, protože pekárenské výrobky prošly značnou inovací a v tabulkách jsou hodnoty z doby vzniku, což je dnes již asi 20 let. Od té doby Ministerstvo zemědělství nikdy tvorbu tabulek (databází složení potravin) nepodpořilo, čímž je Česká republika v tomto směru evropským unikátem. Přesto si myslím, že tyto tabulky jsou nejméně špatné. Novější tabulky jsou k dispozici na Slovensku, a to ve Výskumném ústavu potravinárském v Bratislavě. Další komplikací je to, že kromě množství sacharidů hraje svoji roli i tzv. glykemický index a z něho odvozená glykemická nálož. Ne všechny sacharidy jsou totiž stejně rizikové. Pojednává o tom např. článek MUDr. J. Rambouskové, CSc. v časopisu Výživa a potraviny, č. 4/2007. Toto číslo si můžete rovněž opatřit na sekretariátu Společnosti. (Ing. Ctibor Perlín, CSc.)

GMO kukuřice. Dnes jsem koupil výbornou kukuřici - jedná se o klasy celé, v akci stoji 34 Kč, ale nedočetl jsem se, zda je GMO či nikoli .
O: Pokud jste koupil kukuřičné klasy jako potravinu, pak pokud by byla GMO, musí to být při prodeji uvedeno na obalu anebo u nebaleného zboží musí být zákazník jasně informován. GMO kukuřice je v ČR povolena k pěstování za předem stanovených a kontrolovaných podmínek, takže není vyloučeno, že je to GMO původu. Ale byla by to spíše rarita. Pokud máte obavy o své zdraví z jejího konzumu, tak podle celé řady odborníků, kteří tomu rozumějí a nejsou ovlivnění řadou fám, jsou Vaše obavy zcela neopodstatněné. Jistotu původu Vám může poskytnout pouze prodejce, a to přímo v tom obchodě, kde jste si toto zboží zakoupil. (Ing. Ctibor Perlín, CSc.)

Chcem sa opytat na cokolady Orion.V predaji je nova receptura tychto cokolad a na obale je napisane ze obsahuju psenicu. Vo vasej databaze sa Orion cokolada objavuje ako vyhovujuca pre bezlepkovu dietu. Plati to aj pre novu recepturu orion cokolad?
O: Nemám bohužel k dispozici ten obal. Pokud výrobce uvádí na obalu, že výrobek obsahuje pšenici a je uvedena i ve složkách výrobku, pak je samozřejmě nutné se jí vyhnout. Pokud je tam pouze poznámka ve smyslu: výrobek může obsahovat stopy pšenice nebo výrobek se vyrábí v závodě, kde se zpracovává pšenice, a pšenice není uvedena ve složkách výrobku, volila bych liberální přístup a čokoládu bych pro bezlepkovou dietu použila. (Ing. Dana Gabrovská)

Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. je kontaktním místem Evropské rady potravinářských informací - EUFIC (European Food Information Council). Z informací EUFIC Food Today publikuje VÚPP, v.v.i. české (slovenské) verze článků společně s Výskumným ústavom potravinarskym v Bratislavě, který je kontaktním místem EUFIC pro Slovensko a současně koordinačním místem EUFIC pro střední a východní Evropu. copyright © VÚPP, v.v.i., 2007-2010 - publikování a šíření zde uvedených článků FOODTODAY je možné za následujících podmínek: 1) u článku nebo jeho části bude uvedeno: zdroj www.vupp.cz 2) o zveřejnění článku či jeho části bude předem vydavatel příslušného média (popř. autor textu) informovat VÚPP, v.v.i., na e-mail: vupp@vupp.cz

číslo 78/2011	● Zvláštní nutriční požadavky pro dětské sportovce ● Výživové aspekty vegetariánství ● Fortifikace potravin – zlepšování jejich složení
Dodatek projektu EU č. 1, červen 2011	● Je čas nalézt recept na zdravé stárnutí v Evropě ● Jak omezit dětskou obezitu – novinky ze studie IDEFICS ● Potravinové směrnice – jsme na správné cestě?
číslo 77/2010	● Nové výživové směrnice pro Evropu ● Změna názoru na vejce – pro spotřebitele jsou výživná a bezpečná ● Hodnocení dopadu nemocí na kvalitu života - koncept QALY a DALY - stručný souhrn článku
číslo 76/2010	● Jasná budoucnost vitaminu D ● Zdraví v Evropě - jak si vedeme? ● Jak se zdravě stravovat při omezeném rozpočtu
číslo 75/2010	● Jak se vyvíjejí chuťové preference ● Nová úprava webových stránek EUFIC - stručný souhrn článku ● Více než čerstvá - volba zeleniny pro každého
číslo 74/2010	● Inovace potravin a změna jejich složení - pro zdravější Evropu ● Sliny jsou více než jen voda v ústech ● Zvažování výhod a nebezpečí potravin: představení projektu BRAFO
číslo 73/2010	● Ovlivňování příjmu soli v Evropě ● Hodnocení vnímání výhod a nebezpečí potravin v Evropě ● Označování potravin - mnoho cenných informací pro spotřebitele ● Motivace pro změny: profesionální péče o zdraví
číslo 72/2010	● Pravidelná snídaně - zdravý zvyk v dětství i později ● Využitelnost živin v potravinách ● Doporučené hodnoty příjmu vitaminů a minerálních látek pro Evropany - které z nich je třeba přednostně znovu posoudit?
číslo 71/2010	● Nutriční etikety na obalech potravin v Evropě ● Chvála brambor ● Podněcování dětí k požívání různé zeleniny
číslo 70/2009	● Sledování tělesné zdatnosti mládeže v Evropě ● Potravinová aditiva ● Mnohem více ryb v moři ● Sýry: evropská tradice
číslo 69/2009	● Stevia – přírodní sladidlo s velkými možnostmi ● Kdo je kdo v oblasti mezinárodní a evropské výživy a bezpečnosti potravin? ● Podpora zdravého stravování v Evropě
číslo 68/2009	● Kravské mléko, jeho zpracování a vliv na zdraví ● Významné informace na potravinových etiketách, jsou čtené a srozumitelné? ● Sublimační sušení zvyšuje hodnotu vysoce kvalitních výrobků
číslo 67/2009	● Rozptýlení některých mýtů ve výživě ● Něco málo o mase ● Programování výživy – strava matky a zdraví dítěte ● Fyzická aktivita a zdraví
číslo 66/2009	● Probiotické bakterie ● Úloha sodíku v nápojích pro sportovce ● Směrnice pro provádění tělesné aktivity ● Bližší pohled na nasycené tuky
číslo 65/2008	● Označování nutriční hodnoty - jak, kde a proč? ● Význam mastných kyselin omega-3 a omega-6 ● Chrom v potravě ● Zaostřeno na potravinové alergeny
číslo 64/2008	● Jak zdravě jíst a pít na cestách ● Co se děje při tepelné úpravě potravin - tvorba akrylamidu ● Mořské řasy a jejich výživná hodnota
číslo 63/2008	● Nový zákon Evropské unie REACH řídí užívání chemických látek ● Vztahy mezi intensitou fyzické aktivity a zdravou tělesnou hmotností ● Cholesterol: dobrý, špatný a průměrný ● Výběr zdravých potravin a fyzická aktivita dětí
číslo 62/2008	● Selen ve výživě ● Stravování a zvyšování hmotnosti mládeže ● Projekt EU SAFE FOODS zkoumá současný přístup k analýze potravinového rizika
číslo 61/2008	● Poruchy spánku a metabolické následky ● Potraviny, fyzická aktivita a rakovina – přehled existujících studií. ● Význam zinku ve výživě
číslo 60/2007	● Bezpečnost potravin – rady pro cestovatele ● Cukry v naší potravě ● Rozdílná doporučení příjmu mikroživin v evropských státech
číslo 59/2007	● Označování potravin z hlediska výživových a zdravotních požadavků ● Více informací o volbě a preferencích potravin mládeži v Evropě ● Nový systém pro stanovení chemické bezpečnosti ● Vše o ořechách
číslo 58/2007	● Prevence dětské obezity – posouzení současného stavu ● Kofein a zdraví ● Výuka zdravého života – vývoj Evropské intervenční strategie
číslo 57/2007	● Prevence dětské obezity- vliv prostředí (3/4) ● Význam Směrnice pro doporučené denní dávky ● Hyperaktivita a syntetická potravinářská barviva
číslo 56/2006	● Prevence dětské obezity (2/4) ● Sůl, draslík a tlak krve ● Nadějná budoucnost nanotechnologií
číslo 55/2006	● Stravování mimo domov – zdravější cesta ● Je na čase omezit dětskou obezitu ● Potravinářské přísady
číslo 54/2006	● Nová webová stránka Evropské rady pro potravinářské informace ● Strava ve vztahu k riziku výskytu rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění ● Bezpečnost potravin: jak vnímají rizika spotřebitelé v Evropě ● Zdravotní účinky flavonoidů kakaa
číslo 53/2006	● Uvádění energetické hodnoty na etiketách potravin ● Celiakie nebo glutenová intolerance ● Současné trendy ve výzkumu obezity ● Rovnováha vody; kapaliny a důležitosti dobré hydratace
číslo 52/2006	● Metabolický syndrom ● Mohu důvěřovat webové síti? ● Výživa pro sportovce ● Význam celozrnných potravin
číslo 51/2006	● Co máme znát o folátech ● Nadějná budoucnost probiotik ● Potenciální vliv nemocí živočichů na bezpečnost potravin ● Co je glykemický index?
číslo 50/2005	● Stres a chování při jídle ● Rostlinné steroly a stanoly se osvědčily pro snížení hladiny cholesterolu ● Bílkoviny jsou k životu nezbytné! ● Membránová filtrace – účinný způsob pro zvýšení kvality potravin
číslo 49/2005	● Nízkoenergetická sladidla poskytují více než jen sladkou chuť ● Vláknina a její role ve zdravém stravování ● Nový výzkumný projekt zaměřený na mladistvé osoby v Evropě ● Značení alergenů na etiketách potravin
číslo 48/2005	● Atkinsova dieta končí své panování ● Výživa a stárnoucí populace - vitamin D a jeho úloha při ovlivňování stavu kostí ● Emulgátory ve výrobě potravin ● Genové inženýrství mikroorganismů - nový nástroj k zvýšení kvality a bezpečnosti potravin
číslo 47/2005	● Etikety na potravinářských výrobcích ● Jak se vyvíjí úroveň informací o bezpečnosti potravin? ● Co je nového ve výzkumu obezity? ● Proč jíme to co jíme: "Stadia změn"
číslo 46/2004	● Proč jíme to co jíme: co brání změnám stravování a životního ● Kontaminanty v rybách: zhodnocení rizik ● Regulátory kyselosti - látky s mnoha účinky ● Vliv mastných trans-kyselin
číslo 45/2004	● Proč jíme to co jíme: sociální a ekonomické faktory určující volbu potravin ● Procházkami k prodloužení života ● Údaje na etiketě výrobku se shodují se skutečným obsahem ● Různá hlediska na geneticky modifikované potraviny
číslo 44/2004	● Proč jíme to co jíme: biologie volby potravin ● O diabetu – cukrovce ● Potraviny mají rovněž dobře vypadat - proč jsou tak důležité antioxidanty? ● Co je Codex Alimentarius?
číslo 43/2004	● Proč jíme to co jíme: volba potravin - komplexní chování ● Konzervační prostředky zajišťují vyšší trvanlivost a bezpečnost potravin ● Značení na etiketách, klíč pro výběr potravin ● Tajemství středomořské stravy
číslo 42/2004	● Orthorexia nervosa - když zdravé stravování přestává být zdravé ● Proč je důležité znát povahu tuků ve výživě ● Individualizovaná výživa a její význam ● Sladidla a jejich výběr
číslo 41/2004	● Nadváha v dětství a dospívání - prevence a léčení ● Prvé poznatky vyplývající ze studie SUVIMAX ● Čtyři pověry o výživě ● Nové potraviny pro nový životní styl. Co nám zajišťuje dostatečný příjem vitaminů a minerálních látek?
číslo 40/2003	● Nadváha u dětí a mládeže a s ní spojené problémy ● Bezpečnost potravin a starší generace ● Zdravý zažívací trakt zajišťuje celkovou rovnováhu organismu ● Zdravé potraviny ze zdravých rostlin
číslo 39/2003	● Kontrola a udržování tělesné hmotnosti ● Zřízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ● Rostlinné oleje - nové funkční potraviny ● Jak jsou "ochuceny" vaše potraviny? Přečtěte si etiketu
číslo 38/2003	● Omega-3 mastné kyseliny: kde je získáme? ● Co je analýza rizik? ● Hubnutí s rozumem ● Potíže vědeckého výzkumu
číslo 37/2003	● Nesplněné naděje zázračných diet ● Syndrom X a životní styl ● Vědecké zdůvodnění zdravotních účinků hlavních přísad do funkčních potravin ● Geneticky modifikované potraviny - diskuse pokračuje
číslo 36/2003	● Prospěšnost tělesné aktivity ● Výzvy genetického výzkumu (část 3) ● Zaměřeno na zdravý chrup ● Pověry a skutečnost o průmyslově zpracovaných potravinách
číslo 35/2002	● Výživa a lidský genom ● Skutečnost o glutamátu sodném ● Různé o sacharidech
číslo 34/2002	● Zprávy o výživě: čtení mezi řádky ● Budoucnost výzkumu v oblasti výživy ● Pověry a fakta o kofeinu ● Nové informace o BSE
číslo 33/2002	● Jídlem k překonání stresu ● Sytící schopnost potravin ● Novinky v oblasti balení potravin ● Konjugované linolové kyseliny: zázračné živiny?
číslo 32/2002	● Mrazení zajišťuje kvalitu a bezpečnost potravin ● Pověry a skutečnosti o výživě ● Objektivní posuzování rizik v každodenním životě ● Byliny - stará moudrost v nových podmínkách
číslo 31/2002	● Pro zdravé oči více ovoce a zeleniny ● Dlouhá historie piva ● Význam celozrnných výrobků ● Nové potravinářské technologie
číslo 30/2001	● Význam střevní mikroflory ● Současné poznatky o přijímání potravy ● O původu kukuřice: záhada pelagry ● Jídlo a nálada
číslo 29/2001	● O původu řepného cukru ● Muži, strava a zdraví ● Bílkoviny v lidském organismu ● Výživa a imunitní systém
číslo 28/2001	● O původu rajčat ● Některé pověry ve výživě ● Rekontaminace potravin patogenními mikroorganismy ● Dieta a bolesti hlavy
číslo 27/2001	● Diety se sníženým obsahem tuku ● Výhody pravidelného cvičení ● Hodnocení bezpečnosti potravinářských aditivních látek v EU ● O původu kakaa – božské potraviny
číslo 26/2001	● Co jsou potravinářské aditivní látky? ● Výživa a zdraví žen ● Výživa pro mladé uživatele internetu ● O původu brambor
číslo 25/2001	● Špetka soli a špetka rozumu ● Užitečné mikroorganismy v naší výživě ● Pravda nebo lež ? ● Správné uchovávání potravin v chledničce
číslo 24/2000	● Otázka chuti ● Dobrý start do života ● Bezpečné potraviny: na stůl přichází věda
číslo 23/2000	● Zdravotní nezávadnost čerstvého ovoce a zeleniny ● Potraviny a emoce ● Geneticky modifikovaná rajská jablíčka ● Stravování na cestách
číslo 22/2000	● Pravidelný příjem tekutin je důležitý pro správnou výživu ● Kavsinky - velmi známé mikroorganismy ● Co se můžeme naučit od plevelů ● Světová zdravotnická organizace (WHO) a bezpečnost potravin
číslo 21/2000	● Správná výživa a duševní výkonnost ● Musíme se obávat potravin? ● Čtyři výmysly o správné výživě ● Bezpečné stravování na cestách
číslo 20/2000	● O čokoládě ● Bezpečné zacházení se zbytky pokrmů ● Nové poznatky o soje ● Kam směřuje výroba potravin?
číslo 19/2000	● Kouření a přibývání hmotnosti ● Pšenice - surovina pro náš chléb. ● Šest pověr o výživě ● Geny v ohnisku pozornosti
číslo 18/1999	● Funkční potraviny ● Co dělat, když přestane fungovat mraznička ● Potraviny pro tělesně aktivní osoby ● Bakterie mléčného kysání v potravinách ● Krátké zprávy
číslo 17/1999	● Geneticky modifikovaná rýže s vyšším obsahem vitaminu A a železa ● Dcery se podobají matkám - dědí jejich stravovací návyky ● Potravinářská biotechnologie: Švýcarská legislativa ● Boj proti zimním infekcím
číslo 16/1999	● Elektronický nos ● Svět mikroorganismů ● Nedostatek železa v naší výživě ● Skryté příznivé zdravotní účinky čaje
číslo 15/1999	● Campylobacter Jejuni - málo známá bakterie ● Nové nutričně významné složky rostlinného původu ● Mnoho povyku pro nic - Aspartam? ● Povídání o seniorech
číslo 14/1999	● Detekce patogenních mikroorganismů ● Udržitelná budoucnost kakaa ● Fyzická aktivita, hmotnost a zdraví: stanovisko spotřebitele ● Bezpečné stravování mimo domov
číslo 13/1999	● Organizace Spojených národů pro potraviny a zemědělství a biotechnologie ● Nová technologie – mikrovlnná trouba ● Oddělení geneticky modifikovaných a nemodifikovaných potravin ● Silné kosti i pro vyšší věk
číslo 12/1999	● Evropská iniciativa v oblasti biotechnologické výchovy ● Potravinové alergie ● Biotechnologie a potraviny (2) ● Pro zachování tělesné i duševní pohody – alespoň dva litry denně
číslo 11/1999	● Genomika a výroba potravin ● Sacharidy v lidské výživě ● Biotechnologie a potraviny ● Bezpečnost potravin – společná odpovědnost
číslo 10/1998	● Směrnice EU o nových potravinách a jejich hodnocení ● Nové směrnice pro zveřejňování vědeckých poznatků o potravinách sdělovacími prostředky ● Obezita - nemoc tisíciletí ● Buněčný znak rezistence k antibiotikům K dispozici jsou rovněž dvě nové publikace EUFIC ● Potraviny bez enzymů? ● Strava, životní styl a životní vyhlídky
číslo 09/1998	● Krátké zprávy ● Zdravé stravování může být pozitivní zkušeností ● Evropská Unie schválila čtyři nové zemědělské plodiny ● Jak bezpečné jsou potraviny, které jíme?
číslo 08/1998	● Z pole až na jídelní stůl - transport a skladování ● Názor spotřebitelů na potraviny, výživu a zdraví ● Funkční potraviny - co je nového? ● Evropská rozpolcenost v názorech na biotechnologie
číslo 07/1998	● Z pole až na jídelní stůl - farma ● Nový přístup ke stravovacím směrnicím ● Nová vakcína proti zubním kazům ● Genové modifikace umožňují přizpůsobit vlastnosti rostlinných olejů našim potřebám
číslo 06/1998	● Proč jíme to, co jíme ● Úloha výrobců při zajišťování bezpečnosti a kvality potravin ● Geneticky modifikované potraviny mohou v budoucnosti snížit výskyt alergií ● Rozmanitost je spojovacím článkem života
číslo 05/1998	● Herbicidy a pesticidy ● Diskuse o geneticky modifikovaných biopotravinách ● Co si představujete pod slovem výživa? ● Belgie – dosud neexistují stravovací směrnice ● Úloha výrobců při zajišťování kvality a bezpečnosti potravin ● Proč jíme tak, jak jíme?
číslo 04/1998	● Enzymy v potravinách ● Co znamená výraz výživa (část 3) Živiny a zdraví (pokračování série článků) ● Výživová politika ve Švýcarsku ● Fyzická aktivita – chůzí pro lepší život ● Studie o bezpečnosti potravin – Normy kvality pro zmrzlinu
číslo 03/1998	● Základní pravidla bezpečnosti potravin ● Stravovací zvyklosti ve Francii – žádné velké změny ● Výsledky výzkumu prokázaly, že antibiotika v geneticky modifikovaných plodinách nepředstavují žádný problém. ● Potravinové směrnice v Itálii
číslo 02/1998	● Aditiva: Jsou pro nás potřebná? ● Vědecké potvrzení zdravotní nezávadnosti nových potravin ● Co znamená výživa? (část 2) ● Biotechnologicky upravená kukuřice je šetrná ve vztahu k životnímu prostředí.
číslo 01/1998	● Představení „Food Today“ ● Zdravá výživa – jak je vnímána ve Spojeném Království ● Co znamená výživa? (část 1) ● Geneticky modifikované plodiny
copyright © VÚPP,v.v.i. 2007-2010 - publikování a šíření zde uvedených článků FOODTODAY je možné za následujících podmínek: 1. u článku nebo jeho části bude uvedeno: zdroj www.vupp.cz 2. o zveřejnění článku či jeho části bude předem vydavatel příslušného média (popř. autor textu) informovat VÚPP,v.v.i. na e-mail: vupp@vupp.cz

stránky VÚPP jsou umístěny na serveru firmy MC Com, s.r.o., která provozuje internetový obchod www.klubher.cz